Tady je něco z historie Krakovce.

Asi prvním spolehlivě doloženým příbuzným v Krakovci č.10 je až Alois (VIII-53) *1866 , domkař a tkadlec, syn Jana (VII-28) a Františky Reichstädterové ze Dvorka 56, který se oženil s rolnicí Josefou, dcerou Antonína Hrdličky z Laškova. Alois a Josefa měli dva syny, z nichž starší Alois (IX-94) brzy zemřel na spalničky.
V obecní kronice Krakovce je roku 1920 s odvoláním na sčítání lidu uvedena Josefa jako majitelka hospodářství, o Aloisovi ani zmínka. V témže roce ale od své matky kupuje dům a polnosti na základě smlouvy trhové 26-letý syn František (IX-95) a tím tedy na něj přešlo celé hospodářství, čemuž odpovídají i další záznamy v obecní kronice. V roce 1927 se totiž dělily pozemky velkostatku mezi jednotlivé hospodáře - kronika uvádí jmenný seznam ve dvou tabulkách a v jedné i druhé tabulce je jako nový nabyvatel uveden František Kutý.

František (IX-95) byl tedy rolníkem v Krakovci (domovský list) a oženil se s Ludmilou , dcerou Františka Janečka z Rakůvky 6 (domovský list) a byl v obci aktivní, poněvadž v roce 1932 - dle kroniky - kandidoval v obecních volbách za stranu malorolníků a domkařů. S Ludmilou měli tři dcery, nejmladší Milada (X-79) po několika dnech zemřela na akutní střevní katar, Anna (X-80) se provdala za Miroslava Havlíčka, syna Aloise Havlíčka z Olbramic. Její sestra Zdenka (X-81) se poprvé provdala za Bohuslava Koutného z Budětska a po jeho smrti podruhé za vdovce Květoslava Navrátila z Ludeřova u Drahanovic. Jeho první manželkou se stala v 1954 Marta Nemerádová z Drahanovic. Po Navrátilovi se zachoval i lovecký lístek v němž je dodatečně opravena adresa na Krakovec.
Další záznam v kronice se o Františkovi zmiňuje jen okrajově - a sice proto, že při požáru v obci roku 1934 bylo jeho stavení uchráněno před ohněm jen díky činnosti hasičů z širokého okolí. Kromě toho o něm pochvalně hovoří záznam z roku 1941 kdy se podílel na provedení odvodnění polí místních hospodářů a v roce 1942 se stává členem obecní rady a v roce 1946 je dokonce zvolen do místního národního výboru.
František za 10 let po svatbě daruje (asi rodinná tradice?) svou ideální polovinu tohoto domu spolu s polovinou pozemků své manželce Ludmile (smlouva) a okresní soud to potvrdil svým usnesením.

Zajímavostí této větve je, že Alois a František v roce 1921 přestoupili k církvi československé. Otec Alois v 1939 zemřel na zápal plic (pneumonia cruposa), jeho manželka Josefa již dva roky předtím na bronchopneumonii, syn František (IX-95) v 1972 na opakovanou cévní mozkovou příhodu a jeho manželka Ludmila v 1971 také na bronchopneumonii. A tím rod v Krakovci končí. Později žila v Krakovci jen rodina paní Drahomíry Kuté (XI-19) provdané za Josefa Svobodu.

Na sklonku života se do Krakovce po svém ovdovění přestěhoval ze Zastávky (Pěnčín) i Antonín (VIII-49) a v č. 31 zemřel v 84 letech sešlostí věkem.

V kronice Krakovce je uveden i další příbuzný - Jan Kutý (IX-101) z Pěnčína - v roce 1949 a to hned dvakrát: v listopadu jako host pronesl slavnostní projev na obecní oslavě výročí bolševické revoluce v Rusku a v prosinci téhož roku projev při příležitosti oslav 70. narozenin generalisima Stalina.

Poslední zmínka o Kutých v kronice Krakovce už nesouvisí s tamní rodinou, ale se sloučením Krakovce s nedalekým Laškovem a tím pádem i spojením jejich JZD. Roku 1962 je tam totiž mezi členy představenstva družstva uveden jaho "živočichář" Alois Kutý z Laškovského Dvorku. Muselo se jednat o Aloise (IX-77), protože jiná osoba tomu časově neodpovídá.

Údaje v úvodních odstavcích potvrzují i sčítací archy z roku 1900, které zaznamenaly v Krakovci v č.p. 10 Aloise Kutého (VIII-53) *1866 (majitel domu a nádeník ve sladovně v Prostějově) s manželkou Josefou *1862 a synem Františkem (IX-95) *1894. Z domácího dobytka měli 1 jalovici, 1 krávu, 1 prase a 12 slepic.

V souvislosti s vojenskou službou se o Aloisovi dochovaly tyto vojenské dokumenty.